Jak pomocí zatravňovacích tvárnic a betonových žlabů obnovit přirozenou vláhu v běžné zástavbě?
V České republice a na Slovensku je každým dnem zastavěno v průměru 14 ha pozemků. V drtivé většině případů při tom dochází k odstranění stávající zeleně a ke snížení propustnosti srážkových vod do země, zvýšení povrchového odtoku, minimalizace vsaku a výparu.
V přírodním prostředí se 50 % dešťové vody vsákne, velká část se vypaří a jen 10 % odteče dál. V zastavěné ploše je tomu přesně naopak, vsakované vody je minimum a většina vody odtéká pryč.
Cílem nás všech je jistě především zachování přirozených odtokových a drenážních podmínek v podobě, v jaké byly před zástavbou. A které rovněž přispějí ke snižování spotřeby pitné vody, k ochraně jakosti povrchových vod, odtoku srážkových vod v místě vzniku a jejich návratu do přirozeného koloběhu vody.
Proč vyměnit klasickou dlažbu za zatravňovací tvárnice
K obnovení přirozené vodní bilance v zástavbě značnou měrou přispívají propustné zpevněné povrchy a ozeleněné propustné povrchy. Zatravňovací nebo také vegetační dlažba je výborným prvkem v případě, kdy chceme vytvořit zpevněnou plochu bez toho, aniž bychom přišli o stále vzácnější zeleň. Z plochy osázené zatravňovací dlažbou totiž voda nestéká, ale vsakuje se přímo v místě.
Výhody zatravňovací dlažby:
- Je schopná pojmout a vsáknout dešťovou vodu přímo v místě, kam dopadne.
- Nevytváří se tak kaluže a voda nestéká v proudech po ulicích.
- Zachycená voda se následně vypařuje, čímž zvyšuje vlhkost vzduchu, snižuje jeho teplotu a snižuje prašnost.
Betonové, nebo plastové zatravňovací tvárnice?
Řešení pro regulovaný odtok vody
