Jak správně založit kompost?
Kompostování je skvělým způsobem, jak snížit množství odpadu, šetřit peníze na hnojivech a přispět k udržitelnosti životního prostředí. Pokud váháte, jak začít, zde je praktický průvodce, který vás provede všemi kroky založení kompostu.
Kde by měl kompost stát?
Nejlépe se pro něj hodí polostinné místo, jež zaručí, že bude v kompostu udržována stálá vlhkost, ale na druhou stranu také teplo. Tyto dva atributy totiž pomohou kompostu ve snazším zrání. Dále je důležité, aby stál na půdě – je tedy třeba vytrhat případnou trávu. V žádném případě nestavte kompostér například na beton a podobné neprodyšné povrchy, přes které by se k jeho obsahu nedostaly žížaly společně s dalšími půdními organismy.
Kdy je nejlepší čas na založení kompostu?
Lze to udělat kdykoli během roku, ale nejlepší je to na podzim.
Jak začít?
Na dno kompostéru dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost a nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř.
Co do kompostu patří a co ne
Kompost se vytváří ve vrstvách. První vrstva je vysoká přibližně 30 cm a přijde přímo na půdu. Na dno dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost a nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř. Jako další přichází na řadu vrstva o výšce 5 cm až 10 cm ze zahradní zeminy, „očkování“ hromady kompostu. To znamená, že do kompostu přidáte potřebné mikroorganismy. Pro zajištění dostatku kyslíku pro mikroorganismy nasypte dovnitř občas malé větvičky.
Tip: Dbejte na pravidelné zalévání kompostu v případě sucha.
Do kompostu patří:
- Posečená tráva – nejlépe mírně oschlá, aby se zabránilo hnilobě
- listí a odřezky keřů – tento odpad se kompostuje rychleji, pokud je nařezán na malé kousky
- Zvadlé květiny, byliny a plevel – ideálně nastříhejte rovněž na malé kousky pro urychlení kompostování; plevel pouze tehdy, pokud ještě nemá žádná semen
- Zbytky syrového ovoce a zeleniny – i nenastříkané bio citrusové plody se smí kompostovat, tlejí ale pomaleji
- Čajová a kávová sedlina – u filtrů a sáčků nejprve odstraňte kovové svorky
- Vaječné skořápky
- Malá množství papíru a lepenky – zetlí velmi pomalu; žádný barevný nebo vysoce lesklý papír
- Řasy ze zahradního jezírka
Do kompostu nepatří:
- Vařené jídlo a zbytky jídla – zejména maso, ryby a jiné živočišné produkty
- Stříkané citrusové plody
- Velké výhony, větve a kořeny – tlejí příliš pomalu
- Listy s obtížným tlením – sem patří listy ořešáků, kaštanů, dubů, platanů a bobkovišní
- Ořechové skořápky – ty hnijí také příliš pomalu, proto přidávejte maximálně malá množství
- Koupené řezané květiny
- Plevel, který již má semena
- Rostliny napadené houbami nebo škůdci
- Barevný nebo silný papír
- Zbytky popela
- Plenky, stelivo pro kočky
Přehazování hromady kompostu
Když se kompost po několika týdnech smrští na třetinu původní velikosti, přeházejte jej lopatou nebo rýčem. Tak se vnitřní vrstvy dostanou ven a vnější dovnitř. To podporuje provzdušňování kyslíkem, což je velmi důležité pro půdní živočichy a mikroorganismy. Mimoto promíchání urychluje proces kompostování.
Použití hotového kompostu
Kompost lze použít cca za devět měsíců jako hnojivo. Pokud kompost příliš dlouho skladujete, poznáte podle toho, že kompost má již jen málo hmoty. V takovém případě ho můžete použít k mulčování.